V náručí spánku dříme svět,
a z parků vůně růží dýše;
v zahradách pláče fial květ,
a v nebi hoří zlatá číše.
A z parků vůně růží dýše;
jdu cestou pustou tich a bled,
a v nebi hoří zlatá číše,
a z číše kane modrý jed.
Jdu cestou pustou tich a bled,
a za mnou spějí stíny tiše,
a s nebe kane modrý jed
na údolí a spící chýše.
A za mnou spějí stíny tiše
a kráčí dlouhou řadu let
do údolí a spící chýše.
Nad tmavou strží pláče kmet.