V mou vlídnou jizbu dumavou
mhou hebkou, něžnou noční tmou
se linou vůně vánku hrou,
jenž krouží sirou zahradou.
Ó, vůně viol dusné jsou,
mou duši zmatou náladou
svou náladou, tak zahořklou
tou nocí nyvou, zamlklou.
A tulák měsíc za řekou
jde nivou snivou pěšinou,
jsa okouzlený setkanou
se zemí, sladkou milenkou