Na konci města villa sní,
obzory, stromy kolem...
Tam jsem se z žití uchýlil
se svojí ženou a bolem.
Tu život tiše ubíhá
jak řeky vlny líné...
Do oken listí šumí ti;
a člověk hyne, hyne...
Jen večer z blízkých nádraží
hvizd vlaku zaheleká...
To stará touha rozjíždí
se kamsi do daleka...