Dlím na hřbitově,
u hrobu.
Ta něžná bytost.
Co v ní žilo
byla láska.
Vzpomínám.
A v duchu kráčím k domku
na úpatí chlumu;
otevírám známé dveře –
Úder blesku!...
Vroucně skláním se k rovu,
abych učinil kříž.
Mé srdce vzlyká.
Hvězdy!
Zem’ je očistcem naším.