Mně soucitně včera stisknula dlaň,
když zahradou večer tiše jsme šli,
má láska!
Dnes čekal jsem na ni po celý den;
nepřišla již.
Ač čekal jsem na ni po celou noc
se srdcem horečně rozechvěným,
nepřišla, nepřišla, nepřišla již,
má láska!
Ach, jistě že s jiným milencem šla,
jenž líbal jí vroucně růžový ret,
má láska!
Teď nesměrně trpím a toulám se
v úkrytu vrb.
Zde nervósně zkouším smrtící zbraň
a tisknu ji stokrát na svoji skráň,
má lásko!