– V tvých očích zbled’ nach západu.
Pojď, vyjdeme si do sadu.
Tam v loktech Luny rozvíjí
se bílý zázrak lilií,
a víly k flétně vánků mdlých
v rej pílí v bludných alejích,
kde dřímou bájní ptáci.
– Kraj vzbudil modrou náladu.
Pojď zpívat květům do sadu.
Mhou víly šílí v tancích svých,
vlá jejich závoj v alejích.
A zámek v hávu večera
se shlíží v oku jezera.
Sní před ním plameňáci.
– Slyš jilmů šerou baladu.
Pojď, půjdem’ tančit do sadu.
V snu vodotrysk lká večerem.
Spí něžný blankyt s jezerem.
Nech rozkvést, milá, nyvý smích
v mých čekajících liliích.