Naslouchej, srdce mé, naslouchej do hloubky,
uslyšíš přírody živelné proudění;
země se utváří, vzrůstá, se rozkládá
v mlčení.
Dívej se, srdce mé, dívej se do výše,
vytušíš ve věčnu hvězd skon a rození;
nebesa tajemně hovoří s člověkem
v mlčení.
Zazáři, srdce mé, vyzařuj do dálky,
ústa má uzavři nářku i nadšení;
v hlubině nejhlubší, na výši nejvyšší
panuje Mlčení.