Naslouchej, srdce mé, naslouchej do hloubky,
uslyšíš přírody živelná proudění;
hmota se utváří, vzrůstá a rozkládá
v mlčení.
Dívej se, srdce mé, zahleď se do výše,
uvidíš ve Věčnu hvězd skon a rození;
nebesa duchovně hovoří s člověkem
v mlčení.
Zazař, ó, srdce mé, vyzařuj do dálky,
ústa má uzavři nářku i nadšení;
v hlubině nejhlubší, na výši nejvyšší:
Mlčení