Mé srdce plno starosti a bolu
ve tmavé sluji svoje štěstí skrývá,
a vždycky, když se nad údolím stmívá,
tu vyjdeme si na paseku spolu.
Mé krásné srdce třetí rok už stůně
a z okna hledí: odkvetly již sady,
a siným oknem plují ze zahrady
v oblacích bledých opojivé vůně.
Tu šťastno je a v podvečerní chvíli
u okna sedá, aby mohlo sníti,
by mohlo mezi haluzemi zříti
na černém nebi měsíc mdlý a bílý.