Zamžené, rozlehlé pláně do noci rozlité.
Únava smyslů a nuda života.
Tajemných stesků pláně!
Všechno v nich omdlívá smutkem. V šeru se ztrácí.
Chudé, podmračné pláně. Záhadné stezky bolů,
po nichž nekráčí nikdo!
Bledé a věrné dumy ztracené v šedavé mlze,
v neplodných pláních, mých drahých pláních
vrací se pod moji střechu.
Smutek mne tíží, přivírá ochablá víčka,
palčivý vzduch se lísá kolem mých tváří
a taví mé snění.
A duše má neschopna boje, neschopna činu
vzmužit se, rozdrtit teskné ty kraje
úderem svalnaté paže,
nemocna choulí se v koutku přikryta temnem,
pozvolna zmírajíc pod dechem Smrti,
jenž vane z únavných plání!