Emanuel Lešehrad
Když jitro vzchází a zardívá čela vrchů v mlživé dálce: jsem na širé pláni.
Lovecký sokol na mojí paži: zkrocená vášeň. Nade mnou krouží pátravě ostříž,
jako zlý sen. Duše napíná luk.
Cookies on Poetry Cove