Jde večer. – Šepot vánku ztich’.
Sní lípy. Smutno na polích.
Má zádumčivost blouznivá
té chvíle oknem hledívá.
V tmě pasou se snů jeleni
v trav smaragdové zeleni..
V tom bleskem ticho rozchvěly
dva potměšilé výstřely.
V les jeleni již zmizeli,
jen laňka klesla v jeteli;
svou hlavu bolně obrací
v houšť, kde se skryli pytláci.