Až bude listí schřadlé
na sněti,
a v trávě plody spadlé
ležeti,
tichounce půjdu travou
illusí;
stesk bude znít nad hlavou
z haluzí.
Vzpomenu opět časů
ptačích snů,
i krajů plných jasů
letních dnů.
Zas budu cítit štěstí
v prsou svých,
a uschlé stromy kvésti
v alejích.
Uvidím zlaté brouky
třpytiti
a zelenavé louky
svítiti.
Mha padne. Ticho všude
nastane
a v dálce slunce rudé
zaplane.