Z jara láska světem spěla,
skromnou chýši zřela.
Do světnice vejít chtěla.
Kudy, nevěděla.
Kdyby teď ji osud svedl
k oknu chýše mojí,
pro pláč snad bych nezahlédl,
kdo tam v růžích stojí.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.