Já byl nemocen: A vy jste nepřišla...
Teď marně přicházíte s dětským úsměvem...
Co chcete ode mne? – Ta pestrá kytice,
již držíte, mne více nevzkřísí...
Vždyť jsem vás volal... Volal mnohokrát.
Proč pak jste nepřišla? Teď zase odstupte. –
Mám vůni záhubnou v mé šeré ložnici
a ošklivě se po ní umírá.
Rozbito zrcadlo. A zhasla pochodeň.
A vaše úsměvy se časem změnily...
A vaše pohyby se staly drzými. – –
Ne, bude nejlépe, když zase půjdete....
Náš poměr?... Krásná hračka pro děti.
A naše láska... Prázdná zásuvka.