To slunných dnů je oživený žár,
jenž dnes se vlil v má slova toužící!
Mne okouzlují sady zářící
a cítím půvab okřídlených jar.
Mně zdá se svět být širou květnicí,
kde hoří růže tužeb ohnivých,
jež vydechovat chtějí z veršů mých
svou vůni vroucně nyvou, blažící.
Teď květiny a jas chci zbožňovat,
zpěv přírody jak moře tajemné,
jejž zaslechl jsem ve snu častokrát.
A záři slunce milostného zřím,
jak objímá svým světlem laskavým
zjev Evy hadem ráje svedené.