Tak ve vsi všichni klidné dřímou
a sní o krásném počasí,
a zde se všichni třesou zimou
a na smrt bledí zápasí.
A sál, ten žalář zádumčivý,
kde živý stín se nehýbá,
a okna, odkud vidět nivy,
jichž paprsk slunce nelíbá...
Snad nevrátí se více ženě,
vzpomínku větry rozvějí,
a ona bude chodit denně
jej očekávat v aleji.