Nad krajem mraky jdou... A v dáli hučí řeka...
Dešť z nebe lije se už mnoho dní
a vítr stromy rve a všechny ptáky leká,
už zhasl slunce paprsk poslední.
Jsou hráze strženy a prudké vlny hučí,
jich proudy dravé, rozpoutané jsou
a větrům skuhravým se valí do náručí
a pějí píseň hroznou, zoufalou.
A neustále tatáž divá melodie!
A slunce hasne v mračen popeli...
A k tomu všemu dešť se z nebe stále lije.
Kam jste se slunní dnové poděli!