Na vlnách širého moře, hrdého, nespoutaného,
pod mapou souhvězdí věčných nad světem pootevřenou,
noří se z propasti vodstev slunný a vznešený koráb,
úsměvy nesoucí světu starému z Nového světa:
Jason!
Jako kdys v mythické době po Argu v nadšení světlém
Jason plul se zlatým rounem z báječných Kolchidy končin,
koráb pln kořisti čárné blíží se Evropy břehům,
lačnýma očima čekán, srdéčky rozbolenými.
V plamenech Evropa soptí!
Tisíce sirotů pláče pro drahé odešlé otce,
které jim Lítice války unesla v Morany luhy;
úsměvy koráb jim veze, polibky Nového světa
od dětí dětem...
O štědrý večere srdcí!
kdy děti si od světa k světu v soucitu ručky své tisknou,
zda jasnou jsi předzvěstí doby slavného sbratření lidstva,
kdy v lásce a osvětě, míru
vzejde nám želané slunce krásnějších věkův?