Na vlnách valného moře, hrdého, nespoutaného,
pod mapou souhvězdí věčných nad světem pootevřenou,
noří se z propasti vodstev slunný a radostný koráb,
nesoucí úsměvy světu starému z Nového světa:
Jason!
Jako kdys v mytické době po Argu v nadšení světlém
Jason plul se zlatým rounem z tajemné Kolchidy říše,
koráb pln kořisti cudné blíží se Evropy břehům,
lačnýma očima čekán, srdéčky rozbolenými.
Evropa v plamenech soptí!
Legie sirotků pláčí pro drahé zabité otce,
které jim Gorgóna války unesla v Morany luhy;
koráb jim úsměvy veze, polibky Nového světa
od dětí dětem...
Ó, štědrý večere srdcí!
kdy děti si od světa k světu v soucitu ruce své tisknou,
zda jasnou jsi předzvěstí doby slavného sbratření lidstva,
kdy v lásce a osvětě, v míru
vzejde nám želané slunce zlatého věku?