Na horách, pláních dosud sníh,
však smavé jaro v očích mých –
Hle, ženo, pole lilijí
před okny. Nech, ať uviji
z nich pro tě věnec nevěsty,
v svůj vlas jej můžeš zaplésti.
A bílé roucho na se vem
a z diamantů diadém,
bych v loktech tvojich opojen
snil v růžích jara vonný sen.