Palouk se zelená... A slunce svítí.
Dámy se prochází na louce:
V červených šatech bělounké dámy.
Ano, je jaro. Má tytéž vnady,
ano, má tytéž paprsky měkké,
jak v dávných dobách.
Pasou se ovečky pod starou olší,
kde tráva zeleně, vysoko roste
a šťavnaté blatouchy kvetou...
Přemýšlím. Vidím jak děti si hrají.
Jímavý smích a růžové sukně.
Vzpomínám na všechno, co kdysi bylo.
Jsem k smrti smuten v tom rašícím žití.
Slunce mne bolí a pažit mne tísní:
Chtěl bych kam’s daleko, daleko za svět!