Já ženu miluji, jak dítě růžové,
mé srdce naříká, když v dáli odchází.
Já ženu zbožňuji, jak květy májové,
hvozd velmi diskrétní, v němž kvetou fialky.
Mne láska kolébá, jak dítě nemocné,
své písně zpívajíc, jež radost skytají.
Ó, ženo zářící, jež světlo přinášíš,
ó, světe, nadšení, kde ráje blýskají.