Dva chodci vyšli z tmavých lesů,
dva chodci, jedna bílá paní
a bloudili pod smutnou strání,
kde vítr tančí v rudém vřesu.
Jdou tiše z dálné, tmavé zemi,
co slunce za obzor se sklání
a šine svoje světlo plání,
jež rudne mezi haluzemi.
A bledá paní kráčí mdle,
dvě hvězdy svítí zarudle
v údolí, které vzkvetlo.
A v údolí spí vesnice
a nad ní roura měsíce
vylévá modré světlo.