Ty měsíci zlatý a plný,
vyrytý v brnění noci,
já zbožňuji tebe! –
Ať lidé si výskají k slunci,
k té žhavé, kovové peci,
ať zpívají kramářské verše
ku slávě a rozkoši žití,
a v krčmách plněných kouřem
se perou a smějí a pláčí
a klnou těm proklatým tmářům –
já budu tě vzývat,
nádherná hvězdo,
královská panno!