Noc tichá, vlažná... Noční tmou
mlhavé zvuky z dálek zní.
Vánek lká v duši teskně, mdle
jak v strunách harfy nervósní.
Měsíc tak divně pobledlý
nad strání vyšel rozesněn.
Vůně jdou kolem z hájů, luk
mdlým krokem lunatických žen.
Kraj v modrých pavučinách sní –
Noc tichá, vlažná... Noční tmou
má duše jemná, nervósní
zaznívá hudbou zázračnou...