Ó, zdroji něhy, nadšení a krásy,
ty, zkazky ráje hudbo melodická!
tvou ozvěnou se chvějí srdce lidská,
tys asyl snů a moře skvoucí jasy.
Tvá zvučná náruč všem je otevřena,
v ní žal se tiší, prchnou trud a steny,
tvým polibkem duch vzlétá opojený,
jsi nebe zjev, jsi svůdnější než žena.
A konáš stále očistu a divy,
jsi všude, ve všem, hojíš srdce rány,
nám otevíráš nebe zlaté brány,
tys čaroděj a přítel dobrotivý.
Ó, světe vznětů, rozkoší a snění,
ó, záři hvězd, jež ověnčuješ žití,
v tvém hlasu duše jiskru božství cítí,
ó, čárná hudbo, jsi mé vykoupení!