Skip to content
1877–1955

HORKÝ DEN.

Emanuel Lešehrad

Luh, stráně, hvozd... a něco níž pár chaloupek se v břízách tají. Je ticho... Občas uslyšíš jak cvrčci v polích cvrkotají.

Klasy se vlní. V žitě mák se směje. U cest třešně zrají. A slunce žhne, žhne v srdce tak, že lidé láskou omdlévají.

Den mdlý, den horký, žhavý den. Jsou lidské duše okouzleny. Krev v žilách vře, žhneš, omámen se řítíš v měkkou náruč ženy...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
HORKÝ DEN. · Emanuel Lešehrad · Poetry Cove