V tvých hnědých vlasech vonících
chlad cítím houštin mlčících,
v nichž nymfy v hvězdných závojích
se noří z tůní měsíčných.
Tvých bledých tváří hebký sníh
zřím sněžit v nocích blankytných
v chlad svěží houštin dumavých
těch hnědých, vonných vlasů tvých.
Zář’ zelenavých očí tvých
je jako měsíc v oblacích,
jenž zatoulal se do snů mých,
kde tváří tvých se třpytí sníh
ve vlasů houštích dumavých.