Skip to content
1877–1955

DŘEVĚNÝ PANÁK A TANEČNICE.

Emanuel Lešehrad

– Milé dítě, pojďte hbitě na rejdiště mezi nás, naše prima

ballerina bude učit tančit vás. Kdo chce žíti, musí chtíti,

jinak musí v koutě shnít; kdo je smělý, tomu celý svět se musí otevřít.

Kdo chce štěstí, musí lézti, štěstí roste na hoře; venku svítí,

tisíc kvítí, tma je vždycky v komoře. Snění mate tisíckráte,

snění vodí do nebe; život nutí bez perutí hledět mužně před sebe.

– Nechte vy mě spáti v zimě, nedbám vaší morálky; nechť jen svítí

venku kvítí, mně se nechce do války. Pro mne není světlo denní;

mnoho zdaru přeji vám; škoda rady, já už tady život smutně dokonám.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
DŘEVĚNÝ PANÁK A TANEČNICE. · Emanuel Lešehrad · Poetry Cove