Teď přišli dnové trudu.
Jsem osiřelý hoch, jenž ztratil otce.
U Iůžka zasněn v konejšivém přítmí
– matko, neplač! –
zírám na mrtvého důstojníka.
Matka v myšlenkách bloudí v jarech,
kdy jsem se ještě nenarodil
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.