Je smavý letní zlatovlasý den,
host božské slávy;
jdu světa nivou, barvou rozechvěn,
jat něhou trávy.
Ó, volně žíti! Z háje slyšet sem
je plesat ptáky.
V snu zraje žito, mízou voní zem’
a plají máky.
A vroucné srdce v šťastných prsou mých
se láskou směje,
mé srdce, úkryt houslí vášnivých,
si nápěv pěje:
Žár slunce slastně žíří v žilách mých,
žhne z nebe zraku.
Přijď; Ženo, spleť nám věnce na skráních
z hořících máků!