Prší mhou zrádnou do šera
zádumčivého večera..
U okna dlíme se ženou,
jež je mi sestrou, milenkou.
Slyším pláč deště vzlykavý.
Což snad mé srdce churaví?..
Prší mhou z šera do šera
osudového večera..
Slyšíš slz šum, ston, stesk a sten?
Nešťasten, šťasten, nešťasten..
V jasanech štká sten deště jen,
zíráme v sebe, zříme ven;
mha v srdci, v světě před oknem.
Budeme šťastni, nebudem’..?
Prší mhou tiše do šera
bezútěšného večera