Na všech frontách slávské voje
jako hradba z žuly stojí,
zápolíce, zmírajíce
ve světovém lítém boji
za vlast svoji, která čeká
na svých dětí slavnou sklizeň,
jíž by posléz’ ukojila
po svobodě dávnou žízeň.
Pokroku již nezadrží
barbar šavlí, pušek hrází,
okovy se rozlamují,
nová doba lidstvu vzchází,
v které každý národ bude
právo míti volně žíti,
aby mohla píseň Lidství
jako chorál světem zníti.
A ta naše slávská lípa
zelení se zaskví smavou,
český lev se hrdě vztýčí,
potřese svou hřívou plavou,
u vědomí práva, síly
do daleka zařve temně,
aby bylo slyšet všude,
že je vzhůru česká země!