V hloubce dřímalo město
v sněhovém hávu.
Oči pátraly ve tmě.
V krbu dováděl oheň.
Srdce mé bdělo.
V dveřích zjevil se jinoch,
mlčky zíraje na mne.
Z krbu vytrysk’ pruh světla
rudě do jeho tváře
zjizvené žalem.
Dlouho díval se na mne
uspávajícím zrakem;
když pak odcházel do tmy,
za ním musil jsem jíti
v osudnou dálku.