Bohyně – země,
zelenooké chaosu dítě,
v laskavou svoji ochranu přijmi
milenku moji, v které jsem našel
zálibu smyslů,
zasvěť ji ve svá tajemství všechna,
dej, ať je šťastna
štěstím tvé hroudy.
Zázračné vlasy,
buďte jí pláštěm, který ji skryje
před chladem žití,
lačnící oči,
buďte jí světly, které jí budou
temnotou svítit,
jazyku zvučný,
podoben plazu klesti jí cestu
ku srdci lidí, by se jí všechna
splnila přání,
pohlaví plodné,
budiž jí růží, vábící stále
milence v sady bytosti její,
milostné ruce,
buďtež jí křídly, které ji vznesou
nad rmuty denní,
neznavné nohy,
veďte ji správně bludištěm světa
k údolí míru.
Bohyně – země,
zelenooké chaosu dítě,
vyslyš mou prosbu vyslanou větrem
ku tvému sluchu,
který se nad vším stvořením vznáší,
dotkni se srdce milenky mojí
na důkaz přízně, splnění prosby,
zářným svým žezlem.