Po cestě květy rozváty,
a v parném slunci leží pole.
Se stráně voní akáty,
a potok mručí pod ní dole.
A člověk leží ve trávě
a nemyslí, jen hledí vzhůru,
jak oblaka jdou zdlouhavě
a ztrácí se kdes ve azuru...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.