Již bělostný měsíc
v topolech utkvěl aleje pusté.
A šero husté, jak sněžné vločky
sype se k zemi.
U rybníka, v domku,
rozžehli světlo... Dech podletí cítím!
Ó moje duše, duše má čistá,
bledá má duše!
Jak pohádka zlatá
táhla by hlavou v neznámou dálku,
a kdos tiše zpíval
ukolébavku...