Jede rytíř nudnou plání,
od večera do svítání.
Hvězdy jiskří, rytíř jede
v zbroji hnědé, v zbroji šedé.
Bílé ruce za ním spíná
krásná panna Melusína.
Jede rytíř, hlavu sklání.
– Nikde klid a nikde stání!
Vyjel sobě dobýt hradů,
teď se vrací bez pokladů.
Jede rytíř nudnou plání.
– Noc jen slyší jeho lkání...