Nebe nad krajinou sladce usmívá se,
z hvozdů zamodralých voní kyprý mech,
všechno vůkol jiskří v rozechvělém jase,
usměvavá země tone v bílých snech.
Rozkoši, ó slasti, kterou srdce cítí,
hudbo lučních květů, písni zlatých včel,
v hrudi zmámené se sladké touhy nítí,
blankyt vášnivý se zpěvem rozzvučel.
Nalejte mi spěšně vína v moji číši,
ve smíchu nechť krve ztrávím zbytek dnů,
nechť se duše moje zpije vírem žití
a pak vzplane mocně v lesku plamenů.