Kdybych o něco moh’ žádat bohy,
Nežádal bych Krésa klénoty,
Ani Šalomouna moudroty,
Neb co jelen Aesopův, dva rohy.
Nechtěl bych já stodoly a stohy,
Ani Žižkův meč, snad jako ty;
Žezlo světa myslíš? vem je ty;
A co prosím? – zdali čtyry nohy? –
Ne tak; jiná jesti žádost moje:
Patři na hvězdnatá nebesa! –
Tamť mám psané všecky tužby svoje:
Modrý kabát, a pak – hurasa! –
(Bych se líbil!) – jak ty hvězdičky,
Na kabátě zlaté knoflíčky. –