Přemilý ty můj stromečku,
Jako libě ty jsi žil,
Spanilou tobě snětečku
Zelený lupen kdy kryl!
Z chládku tichého
Spánku libého
Vůkolím kdy ty jsi lil!
Filoméla ve květostné
Koruně kdy sedla si,
A hrdélka proud radostné
Klokotem valil hlasy:
Tvé letorosti
Slouchati hosti
Ruče jsem spěchal, libostné.
Vznešená uprchla Vesna
Ze tichého údolí;
Brunatý i plod hle! Jesna,
Co krasil libých holí,
Vítr uklátil;
Mráz tě zachvátil,
Šedinou na snítky klesna!
Tako sladce žádám si žíti,
Jako tys, stromečku, žil!
Tako klidně ždám i mříti,
Veselý duch můj by byl,
Jak tobě dáno,
By mně i přáno
Bylo někdy čestně hníti.