Ach, všude, lepá děvinko!
Zřím Tebe! – Kam jen napínám
Kroky: kras Tvých vidím tu
Obrázek.
Kdyžto ve blankyt nebeský
Své zraky vznáším: tu mním se
Zírat nyjící modro
Očinka!
Krásnobarevnou kdy zírám
Růži: přede mnou se vznáší
Tvá k celování povabná
Hubinka.
Medotoký zpěv slavíka
Opětuje mně pění Tvé
Sladkolinoucí z hrdélka
O lásce!
Čílko labutné v měsíci
Zřím Tvoje; ve sněhobílém
Ach lilium ňádra, ňádra
Panenská.
Před vyjetím když slunéčka
Obloha zardí se ráno:
Tuť na Tě nejvíc zpomínám,
Milenko!
Neb rděly tak Tvé se líce,
Ach, kdy prvotní slovínko
Rtů zjevilo Tvou mi lásku
Nevinnou!