Skip to content
1806–1846

NEMOŽNOST.

Josef Jaroslav Langer

Ha ty vodo, ty vodice bujná, Jak si ruměná, i jak si hezká! Ale snad i já škaredý nejsem; Šum jí vodo, že já škared nejsem!

Pod pahorkem, v malinovém keři, Tam sedí ta děva uzarděná; Kolem ní se jahody slunějí, A nad dívkou jarní zrajou třešně.

Škoda, škoda vy pyšné jahůdky, Že kolem vás roste zradné trní! Škoda třešně, škoda sladké třešně, Že vás nedosáhne ruka mladá!

Škoda, škoda vy panenské líce, Že vás hladit, že vás líbat nesmím! –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
NEMOŽNOST. · Josef Jaroslav Langer · Poetry Cove