Zázrakem roste v Evropy klínu
Velehrad slavný v hrdý tlum týnů.
Vojvoda jeho do pole jede,
na zpupné Franky reků voj vede;
svítá nám, svítá veliký den –
Zapadlý sen.
Z Velehradu zlatých bran
mléčné dráhy do všech stran.
V zlaté bráně bratří pár –
Kam vás pudí touhy žár?
„Mléčnými drahami v Slovanů kraj,
bychom jej změnili v rozkošný ráj,
jazykem jedním, jedinou věrou
slovanské krve rodinu sterou
sloučili pevně v mohutný kmen“ –
Zapadlý sen.
Nad rumem slávy, vpadlými rovy
dřímá tlum chyšek – Velehrad nový.
K svatyni jeho s nebeských plání
velebné vidmo vážně se sklání –
velekněz Method. Oko mu plaje,
dívá se v širé slovanské kraje –
„Rozložil se jazyk svatý,
jímž jste měli v jedno růst,
v harfy velké strunník zlatý
na jazyku různých úst.
Kdyby jedné Církve Král
na tu harfu Srdcem hrál,
v orla smělého Slovan by zrost’,
zkrotil dračiska divého zlost,
které mu do ráje nasýpá hloží,
v Slavii velikou
s nádherou všelikou
příchod by slavilo království Boží;
pak by vám, lásky mé kojenci,
přinesl po palmě, po věnci
po věky čekaný vítězství den.“ –
Tatíčku Methode, není to sen?