Slavíci táhnoucí na východ, na jih,
zůstaňte v západních, severních krajích,
nermuťte srdcí svých matek! –
„Na modly pohanů vstavit nám nohu,
duše z tmy vydobýt pravému Bohu
v nejdražší, nejsladší statek.“
Na severu, západu
říše srdcí v rozkladu,
oltář bohů znova vzplál –
„Na západu, severu
plno slavných klášterů,
velkolepých kathedrál.“
Slavíci Kristovi nechtějí zpět –
Jaký to nadšený, závratný let
za palmou zelenou,
korunou plamennou,
ke Králi Ježíši,
do dálí, do výší,
ve světla říš! –
Zmizeli již.
V dálích obzor zardělý –
slavíci tam dopěli.
Zrostlý z jejich krve kmen
zlatem plodů zatopen
a ty plody božských krás
přes moře a horský sráz
na věřících úkrají
slunný bleskot vrhají.