V dnech těžkých soumraků a mlhy dusivé,
když velebné Tvé zvony zpívaly, ó Pane,
já vešel ve Tvou síň a plakal pro Štěstí,
jež nechalo mne samotna v půl cesty stát.
Tvé zvony zpívaly a šerem svatyně
nesmírný nadpozemský Mír se rozléval...
i pronik’ srdce mé a slzy moje splách’ –
v dnech těžkých soumraků a mlhy dusivé...