Když z dáli jaro přilétne
a zelení nám krášlí zem,
zpěv skřivánčí tvé srdce jme
a duši plní libým snem...
Toť první pozdrav přírody,
již Boží dlaň zas vzkřísila,
toť úsměv blahé pohody,
jež na slunci se zrodila!
A to byl vždy můj tajný sen:
skřivánkem drobným býti jen,
své štěstí, žal svůj vyzpívat,
a až se sešeří, jít spat...