Ó pošli mi jen, Bože, prosím, radost nějakou
a rosou hvězdných večerů ovlaž mdlé květy v duši mé,
ať cítím bouřit v ňadrech jásot jitřních paprsků
a tanec basových a tenorových tónů!
Já dosud nesměl na klávesách Štěstí hrát
a mračna Smutku příliš tížila vzdechy mé Puberty –
oh, pošli mi jen, Bože, prosím, radost nějakou,
nějakou radost, novou, netušenou, s věčným refrénem!...