V tvé moci čarovné, ó poesie,
života trudy míjejí jak sen
a člověk, kouzlem tvojím posilněn,
zas hlavu svoji hrdě pozdvihuje.
Ty’s staré, nejsilnější víno duchů,
jež zraje na odlehlých nivách samoty,
a protož, abych zapomenul na vše trampoty,
já často zvedám pohár tvůj v opojném vzruchu...